Zveme Vás na Polní den na eko farmě Javorník – CZ, s.r.o.

Akce se koná ve čtvrtek 24.5. 2018 ve Štítné nad Vláří od 9,00 hodin.

Je realizována v rámci projektu Demonstračních farem, který podpořilo Ministerstvo zemědělství.

Odborná akce je určená mikro, malým a středním  zemědělským podnikům (ekologickým i konvenčním).

leták

Ministr zemědělství Jiří Milek k dnešnímu dni odvolal generálního ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda. Důvodem bylo nezvládnuté řízení podniku Lesy České republiky, které vyústilo v kůrovcovou kalamitní situaci. Ta likviduje lesy na velkých územích Moravy a jižních Čech.
„K odvolání generálního ředitele Daniela Szóráda jsem se rozhodl bez ohledu na politickou situaci. Stav našich lesů je velmi kritický, a proto je nezbytně nutné aktivně řešit kůrovcovou kalamitu. To se pod dosavadním ředitelem nedělo. Vedením podniku bude nyní pověřen statutární zástupce Tomáš Pospíšil a řešení krizové situace se ujme krizový manažer,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek.
K důvodům, které vedly k odvolání generálního ředitele, patří nedostatečná opatření pro řešení kůrovcové kalamity. To se projevuje v odumírání lesů v Moravskoslezském, Olomouckém, Zlínském a Jihočeském kraji. Velkou chybou bylo nezajištění sadby, proto nyní není možné obnovovat vytěžené lesy. Také kolabující obchod se dřevem je velkým problémem, který způsobí škody národnímu hospodářství.
Protože je situace skutečně vážná, uskuteční se na Ministerstvu zemědělství v úterý 15. 5. 2018 jednání k řešení kritické kůrovcové situace, a to za účasti předsedy vlády Andreje Babiše, ministra životního prostředí Richarda Brabce, zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva dopravy, Ministerstva vnitra a zástupců odborných organizací.
Tiskové oddělení Ministerstva zemědělství

Zveřejněno: 10.05.2018
Autor: (li)

Je tu nesporně tak zvaně dvourychlostní politika EU, kdy se výrazně zvýhodňují staré země EU, ač si to navenek úředníci EU nechtějí připustit. Konference k výplatám agrárních evropských podpor na období 2021-27 konaná v Lichtenštejnském paláci 26. dubna tohoto roku to potvrdila. Vyjadřovali se k tomu delegáti z většiny zemí střední a východní Evropy a svou detailní analýzou stavu českého zemědělství to potvrdil i prezident Agrární komory ČR ing. Zdeněk Jandejsek.

Jak se na situaci v našem zemědělství dívá šéf jedné z největších agrárních organizací – Zemědělského svazu ČR ing.Martin Pýcha, o tom již více v rozhovoru.

Na konferenci „Aktuální zemědělská politika EU v novém rozpočtovém období po roce 2018“, proběhla diskuse o Víceletém finančním rámci Evropské unii na roky 2021-2027.Co Vás na ní nejvíce zaujalo?

Dlouhodobý rozpočet EU a samozřejmě rozpočet na SZP je základním předpokladem pro nastavení společné zemědělské politiky EU po roce 2020. Samozřejmě že případné krácení rozpočtu by mělo významný dopad do výše podpor, ale také by se musel logicky promítnou do nároků na zemědělce. Navíc postoj jednotlivých zemí k rozpočtu je důležitý ve vazbě na postoj k srovnávání plateb. Čistí plátci, jako např. Holandsko či Dánsko odmítají navýšit svůj příspěvek do společného rozpočtu EU ale také odmítají plnou konvergenci, tj. srovnání plateb mezi jednotlivými zeměmi EU.

V Lichtenštejnském paláci se mluvilo také nejen o různých podporách farmářů ze státních rozpočtů těch kterých zemí EU, ale co je méně pochopitelné, o velmi rozdílných podporách v eurech na hektar půdy. Předseda odborového svazu pro zemědělství a potravinářství sdruženého v odborové organizaci ASO Bohumír Dufek zmínil tyto státy a jejich příjmy dotací pro farmáře : Belgie – 400 euro/ha, Nizozemí – 393 euro/ha, Dánsko – 325 euro/ha. Na druhé straně má Česká republika 239 euro/ha, Rumunsko – 117 euro/ha, Estonsko 118 euro/ha, Bulharsko 152 euro/ha. Jak si tento nestejný ekonomický metr 14 let po přistoupení zemí střední a východní Evropy do společenství 27 zemí EU vysvětlujete?

Částečně jsem se o tom zmínil již v předchozí otázce. Společná zemědělská politika je v mnoha parametrech odlišná v jednotlivých zemích. Mezi ty nejvýznamnější patří samozřejmě rozdílné platby, které stále převládají a budou i po roce 2020. Je otázka, zda je možné objektivně nastavit spravedlivé nastavení podpor, když se pohybujeme ve 28 zemích s odlišnými ekonomickými, právními a daňovými podmínkami. A nejen přímých plateb, ale i dalších podpor vč. národních dotací. Je zřejmé, že země, které mají vyšší přímé platby se brání jejich srovnání. Naopak Evropská komise přichází s dalším rozdělováním zemědělců a to návrhem na zastropování plateb. Zkrátka, i nastavení SZP a výše podpor je tvrdý boj a je třeba ho intenzivně vést při každé reformě. Co si neuhájíme sami, za nás nikdo neudělá.

Jistě taky s obavami sledujete snižování úrodnosti půdy, především ale její schopnost poutat v sobě vodu. Exministr Jurečka se zabýval zvyšováním rozloh vodních nádrží a různých rybníčků, co podle Vás by nejvíc pomohlo?

Retence vody v krajině je jedno z nejdůležitějších témat u nás. Změny klimatu, jiná struktura srážek tento problém ještě zvětšuje. Z jižní Moravy která byla v minulosti vnímána jako produkční oblast, je dnes region, kde výsledky zemědělců jsou horší než v tzv. LFA oblastech. Navíc je to problém, který nemá krátkodobé řešení a o to je to složitější. Na strategii, jak zadržení vody a stále častější sucha řešit se musí shodnout všichni politici. Podle mého názoru je řešení v celém komplexu opatření. Nejvíce vody zadrží kvalitní půda s vysokým obsahem organické hmoty. Proto je třeba nejen zvýšit stavy zvířat, ale také vracet organickou hmotu do půdy i dalšími cestami jako jsou komposty, zaorávka slámy, meziplodin atd.. Vedle toho je třeba ale také stavět malé retenční nádrže, ale i velké nádrže, rozšiřovat poldry, podporovat vsakování půdy a další opatření. Zemědělci např. potřebují zdroj vody pro zavlažování v létě, ale dnes např. nemají šanci ji v létě čerpat, protože vodohospodáři jim to kvůli nízkým stavům nepovolí. Je třeba tu vodu zadržet v době kdy je jí dostatek a v létě poskytnout zemědělcům k zavlažování.

Dá se ještě dnes zvýšit poměr plodin na agrárních výměrách? Mám na mysli obiloviny, brambory a cukrovku, o nichž a jejich propadu v rozloze byla na konferenci především řeč.

Všechno je otázka ekonomiky. Pokud se budou k nám dovážet tyto komodity za ceny, která nepokryjí výrobní náklady našich pěstitelů, tak se jejich plochy nezvýší. Spíše naopak. Např. u cukrovky se po zrušení kvót přerozděluje trh. Plochy cukrovky se u největších producentů ve Francii, Německu a Polsku zvýšily a ceny cukru se propadly. Nyní se čeká, kdo trh opustí a kdo zůstane. A jsme zase u výše uvedených podpor, které jsou v různých zemích různé a ty pomáhají zemědělcům tyto situace překonat. Pokud je nebudou mít i naši producenti, tak logicky přejdou ke komoditám, které nějakou ekonomiku zajišťují. Proto je tady tak vysoká výměra obilovin, kukuřice a řepky.

Jako zástupce především zemědělců hospodařících na větších celcích, ať již formou zemědělských družstev, akciových společností nebo jinak označovaných velkých firem jistě nesouhlasíte s návrhem o zastropování. Co by to konkrétně způsobilo?

Se zastropováním plateb samozřejmě nemohu souhlasit. Není v něm nic racionálního a smysluplného. Naopak je to pouze politický populismus. Už jenom to, že EU na jedné straně podporuje spojování zemědělců a vytváření větších farem a na straně druhé, když je někdo velký, je za to trestán, tak ukazuje nesmyslnost tohoto opatření. Pokud bude zavedeno na úrovni 60 tis. Euro, ohrozí to především zbytek živočišné výroby u nás. Ta je koncentrována především u větších zemědělců a navíc je její ekonomika složitá. Ceny často kolísají a často tak na ŽV tyto podniky prodělávají. Pokud tedy tyto podniky ztratí významnou část plateb budou se orientovat pouze na rostlinnou výrobu bez ohledu na všechny negativní důsledky pro venkov, krajinu atd.

Zastáváte dost významnou funkci v zahraničních agrárních strukturách v rámci EU. Můžete přiblížit organizaci kde působíte, jakou tam zastáváte funkci a co vše můžete a chcete ovlivnit?

Jsem viceprezidentem ve Všeobecném výboru zemědělských družstevních organizací v EU (COGECA), která je součástí společné organizace COPA – COGECA. Ta reprezentuje zemědělské a družstevní organizace v zemědělství. Každý víceprezident má na starosti nějakou oblast, které se věnuje. Já mám na starosti oblast neférových obchodních praktik a rozvoj družstev v zemích střední a východní Evropy. Nejvíce času ale všichni stejně věnujeme nové zemědělské politice. Například z hlediska zastropování plateb se nám podařilo přesvědčit naprostou většinu zemědělských organizací z jiných zemí, že je třeba, aby toto zastropování bylo dobrovolné, tj. aby si ho mohl každý stát nastavit dle svého uvážení. COPA – COGECA tak má stejnou pozici, jako Zemědělský svaz. Jsou i organizace ze zemí, kde mají malé zemědělce, které nesouhlasí s jakýmkoliv zastropováním jako například ze Švédska či Dánska.

Dá se ještě změnit nebo zlepšit celkový rámec podpor na zmiňované období do roku 2028? Jak na konferenci prozradili i někteří z řad úředníků EU, měl by se rozpočet podpor pro farmáře snížit na úkor, tedy podporu imigrantů a výdajů na armádu a zbrojní průmysl.

Bohužel ano, rozpočet by se měl snížit o cca 5-6%. Ale dopady budou na každou zemi jiné. Podle našich předběžných informací, by čeští zemědělci měli patřit mezi nejvíce krácené a když k tomu přičtete zastropování plateb, tak to může znamenat naprostou ztrátu konkurenceschopnosti pro naše podniky, tj. pro největší producenty.

Očekávaný termín příjmu žádostí o dotace na zmírnění škod způsobených suchem na zemědělských plodinách v roce 2017 se blíží. Ministerstvo zveřejnilo „Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na zmírnění škod způsobených suchem na zemědělských plodinách v roce 2017“.
V termínu od 18. 6. 2018 do 29. 6. 2018 včetně bude realizován příjem žádostí na oba podprogramy:
Podprogram S. 1.1. – tržní plodiny: Pšenice ozimá, pšenice jarní, ječmen ozimý, ječmen jarní, kukuřice na zrno, oves, žito, triticale, řepka, slunečnice, mák, cukrovka, brambory.
Podprogram S. 1.2. – krmné plodiny: Kukuřice (kromě kukuřice na zrno) a trvalé travní porosty (TTP) ve vazbě na chov hospodářských zvířat. Vazba na chov hospodářských zvířat zohledňuje negativní dopady sucha na krmivovou základnu pro živočišnou výrobu, kdy výplata kompenzace je podmíněna minimálním intenzitou chovu na hektar. V této souvislosti MZe podmínilo vyplacení kompenzace pro TTP a pro kukuřici (kromě kukuřice na zrno) minimální intenzitou chovu hospodářských zvířat na hektar plochy, na kterou bude kompenzace poskytnuta.
Pro stanovení sazeb na kompenzaci pěstitelů za škody způsobené suchem je vymezeno dvousazbové odškodnění:
1. při poškození plodin v rozsahu větším než 30 %, max. však 50 % – sazba ve výši 10 % normativních nákladů,
2. při poškození v rozsahu větším než 50 % – sazba ve výši 20 % normativních nákladů.
Všem potencionálním žadatelům o dotaci doporučujeme, aby se s uvedenými Zásadami důkladně seznámili a začali co možná nejdříve shromažďovat potřebné materiály, které bude nutné doložit k žádosti a začali podávat žádosti na příslušná pracoviště OPŽL SZIF nejlépe od začátku příjmu žádostí (18. 6. 2018).
Při nerespektování této výzvy nelze zaručit plynulý příjem žádostí před koncem stanovené lhůty (29. 6. 2018 včetně) vlivem očekávaného velkého množství podávaných žádostí!!!
Upozorňujeme žadatele, že konečná výše dotace a sazby dotace budou po kontrole všech podaných žádostí upraveny tak, aby objem finančních prostředků k proplacení zohledňoval celkový objem vyčleněných finančních prostředků.

Tiskové oddělení MZe

Jarní měsíce jsou ve znamení většího počtu zemědělských prací.
Musí se dát kromě jiného do pořádku pastviny, připravit pole, zasít. Letos začátek jarních prací oddálila dlouhá zima (ta během pár dnů přešla rovnou v léto) a místy podmáčená půda. Proto se mnozí z vás mohli pustit do setí jarních plodin až s několikatýdenním zpožděním. Začátek vegetačního období navíc doprovází nedostatek vody. A právě hospodaření v krajině chci dnes své řádky věnovat.
Pokud jde o zmíněný nedostatek vláhy, chceme všemi možnými způsoby vodu v krajině udržet. Budeme navrhovat novelizaci stavebního zákona, aby například vodní díla do dvou hektarů mohla být stavěna ve zjednodušeném schvalovacím řízení, tedy bez nutnosti složitých postupů.
Úrodnost půdy však ohrožuje i pokles organické hmoty, který souvisí zejména s poklesem stavů hospodářských zvířat a nedostatkem statkových hnojiv. U některých půd je patrné okyselení způsobené absencí udržovacího vápnění. Její kvalitě neprospívají ani osevní postupy s nedostatkem zlepšujících plodin. Proto je při hospodaření nutné dodržovat zásady Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES 5), mezi které patří například zasakovací pásy, osetí souvratí, pěstování kukuřice či odkameňování. Důležitá je i agrotechnika přizpůsobená místním podmínkám, vyvážený osevní postup, doplňování organické hmoty do půdy alespoň prostřednictvím zaorání posklizňových zbytků a zeleným hnojením.
Nemohu opomenout ani zástavbu bonitní půdy. Vždyť mezi lety 2015 a 2016 jsme kvůli ní denně přišli zhruba o pět hektarů. Tato problematika je ale především záležitostí a zodpovědností obcí a měst, potažmo věcí územního plánování, které vymezuje zastavitelné plochy, a odborů životního prostředí krajských úřadů, jež vyjímají půdu ze zemědělského půdního fondu.
Naše ministerstvo nechalo ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy vyvinout webovou aplikaci Limity využití půdy, jejímž cílem je podpořit zachování nejkvalitnější zemědělské půdy pro zemědělskou produkci. S aplikací, která je na internetu, mohou pracovat obce, potenciální investoři, odborné útvary státní správy a další. Pomůže jim vybrat lokalitu pro konkrétní výstavbu a zároveň přitom ochránit nejcennější půdu.
Pokud tedy hovoříme o dobrém hospodaření, jeho základem je tradiční péče o krajinu v provázanosti rostlinné a živočišné výroby a jejich zpracování na potraviny, tedy to, co dělali naši předkové. Dnes nám k tomu navíc pomáhá technika a technologie, a to na všech stupních práce, jejího řízení a plánování.
Tiskové oddělení MZe

Redaktor: Dobrý den!
J. Stehlík: Dobrý den!
Redaktor: A naším hostem ve vysílání je také prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek. Dobrý den!
Z. Jandejsek: Dobrý den.
Redaktor: Pane Jandejsku, v návrhu rozpočtu Evropské unie není zatím nic definitivního. Měl byste problém s tím, kdyby prošel v navrhované podobě?
Z. Jandejsek: Tak určitě v navrhované podobě by projít neměl, protože by tím evropské zemědělství se jasně nedostalo ke konkurenceschopnosti světové… A protože Evropa má nejkvalitnější a nejlepší potraviny, tak by to bylo hodně špatně.
Redaktor: A jak by se to projevilo v českém zemědělství?
Z. Jandejsek: No, tak v českém zemědělství, pokud by došlo k zastropování, tak došlo by k obrovskému dalšímu poklesu v podstatě produkce toho, čeho máme nedostatek; tzn. vepřového masa, kde máme soběstačnost 38 %, aby dál klesala. Určitě v dalších komoditách, jako drůbeží, vajíčka, takže tam by určitě byl velký problém. Hlavní problém by mohl být u mléka, protože vlastně ty větší podniky produkují víc než 80 % mléka, které je v republice, to znamená, že by jsme měli s tím veliký problém. Ono to vypadá, že máme mléka dost, že je soběstačnost, ale když napočítáme výrobky z mléka, tak je to obráceně, tak nám ani nestačí naše mléko na soběstačnost, která je na 85 %.
Redaktor: Pane Stehlíku, vy asi nebudete mít problém s tím, že by zemědělci a rodinné farmy měli mít vyšší podporu, proč si ji podle vás sedláci zaslouží?
J. Stehlík: Tak samozřejmě problém s tím určitě mít nebudeme a ten důvod, proč si to sedláci zaslouží, je to, že kromě samozřejmě podpory hospodaření jako takového sedláka, tak podporuje ta dotace také jeho působení na venkově, tzn. v konkrétním katastru, kde ten sedlák hospodaří, kde vytváří nějaké hodnoty a zároveň to svoje okolí a to prostředí ovlivňuje. To je vlastně koncept celé té dotace. A logicky Evropská komise vychází z určitých analýz, které říkají, že postupem doby, čím dál více peněz čerpá méně zemědělských subjektů, tzn., že se jakoby stálou koncentrací dochází k tomu, že se zvětšují velikosti zemědělských podniků a de facto ta distribuce peněz směrem k venkovu ztrácí účinek, protože samozřejmě, pokud má podnik několik desítek tisíc hektarů, tak je logické, že ty peníze skončí téměř úplně někde jinde, než přímo na venkově. A to si myslíme, že je ten zásadní problém, který vede Komisi k tomu, aby začala jaksi sledovat, kam ty peníze, ty dotace, které mají jít mimo jiné, také jako podpora venkova, tak kam plynou.
Redaktor: Proč si myslíte, že by ty peníze měli u těch velkých podniků skončit někde jinde než na tom venkově?
J. Stehlík: No my dáváme takový příklad: Pokud třeba v České republice v katastru hospodaří tři sedláci, tak to znamená, to je 3x většinou 120-130 ha. A těch 300 ha v katastru, krát potřebný počet peněž, to jsou asi 2 500 na hektar, končí přímo v tom katastru té konkrétní obce. Když podnik má deseti tisíce hektarů, tak těch katastrů má několik desítek a logicky ta jeho hlavní firma sídlí v nějakém městečku, městě, některé dokonce v Praze a ty peníze končí na účtech, které se pak samozřejmě míjejí účinkem do toho venkova, protože on prakticky ten podnik, s tím konkrétním venkovským místem, nemá vůbec nic společného.
Redaktor: Pane Jandejsku, mohl byste na to reagovat? Opravdu ty peníze končí někde jinde?
Z. Jandejsek: Určitě, určitě bych na to reagoval. To je iluze, která je úplně mimo. Já dám k tomu pádné důvody; za prvé: k těm prvním dotacím, že velcí berou víc dotací než malí. Byl jsem v Bruselu a ptal jsem se na to, jak to vlastně je, že těch 20 % podniků bere 80 % dotací a naopak. Ptal jsem se, které jsou ty, které těch dotací berou méně, tak mi bylo řečeno, že jsou to ty do 17ti hektarů. A když jsem se ptal, kolik dělají produkce, tak jsme dospěli k číslu 10-12 %. Tzn. mají dvounásobně dotace, než které by měli mít. Co se týká přírody a místa, tak velké podniky se starají o to a mají takovou techniku, aby té přírodě pomohli podstatně více, než ty menší, které zkrátka peníze na to těžko můžou mít. A ta třetí část, o které jste mluvil, že jdou peníze pryč, tak ať si uděláte rozpočet v tom, kolik podniků, které dělá živočišnou výrobu a velký rozsah činnosti, toho co je složitější, ať se podívá jaká je zadluženost jejich a jaká je zadluženost těch malých, které jak se říká, všechno dávají do té zemědělské činnosti, a do toho venkova, a do toho místa. Je to naopak, podniky, které něco vyrábějí, protože máme nízké národní dotace, tak jsou více zadluženi, půjčují si peníze jenom proto, aby tu činnost dělali dobře, aby vytvořili nějaké hodnoty. Takže pravda je to, co říkám já.
Redaktor: Necháme reagovat také pana Stehlíka. Možná se zeptám trošku jinak. Co děláte lépe než družstevníci a velké zemědělské firmy? Naložili byste s těmi dotacemi lépe než oni?
J. Stehlík: Takhle, tam se jedná o jaký předpoklad. Samozřejmě, pokud zemědělec hospodaří ve vesnici, kde zároveň žije a působí třeba i jako starosta nebo místostarosta apod., tak samozřejmě má předpoklad k tomu, aby lépe obhospodařoval nejen půdu, která je většinou jeho. Soukromí zemědělci v současné době obhospodařují půdu a 50 % té půdy je v jejich vlastnictví. Je logické, že pokud jste vlastníkem něčeho, tak máte předpoklad k tomu, že s tím lépe nakládáte. To ne, že to v každých případech někdy, někdo třeba i tak se vymknete tomu pravidlu, ale ten předpoklad tam je. To, že v České republice jsou například problémy s erozí a je to většinou problém těch velkých podniků, velkoplošné hospodaření, to je prostě fakt, který nikdo nevyvrátí. Ale já si ještě myslím, k tomu meritu té věci, tam je důležitý jeden moment. Prostě my jsme třeba několik nevládních organizací v České republice, které stojí mimo Agrární komoru, jsme se shodli na tom, že prostě chápeme a myslíme si, že je potřebné určité zastropování nebo omezení finančních prostředků pro velké holdingy, pro velké podniky, které hospodaří na řádově na desetitisících-statisících hektarech. To za A. Za B je potřeba říct, že například také, působením potravinářského průmyslu právě v České republice, například malí producenti mléka, prakticky v období 20 let na zpátek, byli úplně odstaveni od možnosti to mléko dodávat, na rozdíl od našich sousedů v Rakousku, v Německu, Bavorsku a podobně, kde ty mlékárny jednoduše obsluhují ty malé farmáře pořád i v dnešní době tak, že od nich odebírají 100, 200, 300 litrů mléka. To je ten zásadní rozdíl, který je mezi Českou republikou a tím zbytkem Evropy, pominu-li Slovensko.
Redaktor: Dobře, necháme tedy na závěr ještě reagovat pana Jandejska. Možná se zeptám ještě vás, jak by měl tedy vypadat spravedlivý systém dotací podle Agrární komory?
Z. Jandejsek: No, tak určitě spravedlivý systém by měl být nezastropování a samozřejmě těm menším pomoct, protože mají určitou nevýhodu v produktivitě práce. Tak samozřejmě udělat na první hektary vyšší platbu, vytvořit jim podmínky pro to, aby měli zhruba stejné podmínky jako ten větší zemědělec, který samozřejmě má tu produktivitu práce větší a může používat v podstatě dneska nejmodernější technologie, může používat inovace atd., tak samozřejmě souhlasíme s tím, že na první hektary by ty menší nebo do nějaké výše, třeba do 100 hektarů, by mohli si zaplatit vyšší částky. Jak je tomu v Německu. Německo třeba na 42 hektarů v dnešní době má 2 500 Euro/rok na tuhle částku. Takže to je asi 1 500 Kč/ha. Takže šlo by samozřejmě rozumně všechno dělat tak, abychom motivovali i ty malé k produkci. A ne, aby jsme je motivovali k tomu, abychom se zaštiťovali tím, že děláme víc pro přírodu nebo neděláme více pro přírodu. To tak přece není. Jsou podniky, které dělají dobře, ať jsou velké nebo malé, jsou vynikající a jsou ty, které dělají, ať jsou malý nebo velké, nedělají úplně ideálně.
Redaktor: Budeme to dále sledovat, říká Zdeněk Jandejsek, prezident Agrární komory, děkujeme vám za rozhovor, na slyšenou?
Z. Jandejsek: Děkuji a na shledanou.
Redaktor: A spolu s ním byl ve vysílání také předseda Asociace soukromého zemědělství, Josef Stehlík. Také vám děkuji za rozhovor, na slyšenou!
J. Stehlík: Také na slyšenou, na shledanou.
Můžete si rozhovor vyslechnout zde: http://s3.eu-central-1.amazonaws.com/rozhlascz/audiolog/plus/2018/05/04/08.mp3 Vystoupení k dotacím začíná v cca 35. minutě (v půlce uvedeného audio záznamu).
Zdroj: http://www.rozhlas.cz/zaznamy/plus/#/2018-05-04/8

SZIF vytvořil dokument „Problematika trvale a dočasně nezpůsobilých ploch v evidenci půdy LPIS“, jehož cílem je vysvětlit pojmy trvale a dočasně nezpůsobilá plocha a zároveň vymezit pravidla, v jakých případech je nutné aktualizovat evidenci půdy LPIS a v jakých případech je možné pouze ponížit výměru deklarovaných dílů půdních bloků v rámci podání Jednotné žádosti. Dokument se zabývá i problematikou posuzování cest.Tento dokument je k nahlédnutí na webových stránkách SZIF pod záložkou SZIF poskytuje/LPIS/Evidence půdy.

Následující text může žadatelům pomoci při rozhodování, jak správně deklarovat ornou půdu bez plodiny do Jednotné žádosti 2018.

Pravidla pro deklarování „orné bez plodiny“ v rámci diverzifikace plodin.

 Kultura evidovaná na dílu půdního bloku musí být v souladu s ustanoveními nařízení vlády č. 307/2014. Pokud se na ploše dílu půdního bloku s kulturou standardní orná půda (R) nenachází v daném roce žádná plodina, respektive je díl půdního bloku udržován ladem bez osetí, výsadby či porostu, plní taková plocha definici dílu půdního bloku s kulturou úhor (U).

 Z uvedeného důvodu není správné do jednotné žádosti uvést takovou plochu jako díl půdního bloku s kulturou standardní orná půda (R) a v rámci diverzifikace plodin uvést plodinu „orná bez plodiny.“ „Orná bez plodiny“ se v rámci Jednotné žádosti používá například pro manipulační plochy mezi záhony zeleniny, brambor atp.

 Specifickým případem je situace, kdy dojde před podáním Jednotné žádosti k úhynu již zaseté hlavní plodiny (ozimu nebo jařiny) a zemědělec je v situaci, kdy již technologicky nemůže set plodinu náhradní. Pokud by tím došlo k porušení podmínek diverzifikace plodin, je možné do Jednotné žádosti uvést původně vysetou hlavní plodinu a spolu se žádostí podat rovnou i oznámení o zásahu vyšší moci. Zároveň platí, že pokud se v tomto případě uživatel rozhodne převést kulturu dílu půdního bloku z kultury standardní orná půda na kulturu úhor, neuvádí plodinu do Jednotné žádosti a zároveň nepředkládá ohlášení zásahu vyšší moci. I takový postup je správný.

SZIF