Prezident AK ČR na dni Zlínského kraje

 

Den Zlínského kraje, který se uskutečnil v sobotu 22. září ve Zlíne, ukázal kraj v celé jeho rozmanitosti, představil tradice i šikovnost místních lidí, jako i bohatou činnost spolků a škol. Hlavním obsahem pak byl zaměřen na zemědělství, životní prostředí a environmentální vzdělávání. V dopoledních hodinách se uskutečnila diskuse zemědělců s nejvyššími představiteli samosprávy a státní správy. Diskusi zaměřenou na aktuální dění v zemědělství otevřela Margita Balaštíková, členka Rady Zlínského kraje. Prvním vystupujícím byl Miroslav Toman, ministr zemědělství ČR, který informoval o řešení škod, které způsobilo v letošním roce sucho. Náhrady by se měly pohybovat na úrovni 2 až 2,5 mld. Kč, přičemž evidence a výplaty začnou krmnými plodinami, pak speciálními plodinami a v závěrečné fázi obilovinami. Ve svém vystoupení se zmínil také o ochraně půdy, protierozní vyhlášce, ale i o rozpočtu ministerstva na příští rok, nastavení zelené nafty či záborech zemědělské půdy na průmyslové zástavby.

Následně vystoupil Zdeněk Jandejsek, prezident Agrární komory ČR, který se zaměřil na situaci v zemědělství. Zdůraznil, že od revoluce se průměrné ceny komodit v zemědělství zvýšily asi o 60 %, ale všechny ostatní vstupy se zvýšili výrazněji, a to o 100, 200, 500 až 1000 % (jako příklad uvedl cenu nafty, nebo cenu vody, kdy kubík vody stál 0, 80 Kč dnes je to 80 Kč). Zdůraznil, že v České republice jsou ideální podmínky pro zemědělskou produkci, teda pro výrobní hospodaření a zemědělci dokazují, že hospodařit umí. V užitkovosti hospodářských zvířat patří Česká republika mezi nejlepší státy v Evropě. Například u dojnic v intenzivních chovech je průměr 9,5 tis. až 12,5 tis. litrů mléka za laktaci. Obdobná situace je i v dalších komoditách. Čeští zemědělci zároveň hospodaří tak, aby co nejméně zatěžovali životní prostředí, což lze doložit spotřebou chemie na hektar zemědělské půdy, když v České republice je spotřeba v průměru 1,8 kg, v Německu 4,5 kg a v Holandsku 6,2 kg. Je potřeba uvědomit si a zároveň tuto informaci přenést k našim spotřebitelům, že produkty ze zahraničí nejsou lepší jako ty domácí. V další části se prezident zaměřil na srovnání opatření v minulosti, kdy se dělaly úpravy toků, rekultivace, úpravy držeb pozemků a na činnost v současnosti. Uvedl, že problémy nejsou ve velkosti podniků, ale vždy jde jen o přístup hospodářů. Prezident komory zavedl řeč i na soběstačnost. Zhodnotil celkovou produkci mléka, kde při započtení spotřeby výrobků není Česká republika soběstačná. Při spotřebě, vycházejíc ze statistiky, je potřebných 3,159 mld. litrů mléka, takže nám chybí asi 200 mil. litrů mléka ročně. U vepřového masa je situace zcela jiná, zde je soběstačnost jen 32 až 34 %. Hovězího masa má Česká republika dost, ale je to jen proto, že se výrazně snížila jeho spotřeba. Prezident Jandejsek porovnal i vývoj ploch plodin na orné půdě v roce 2017 a v roce 1936, kde upozornil zejména na vývoj v sektoru cukru a brambor. Dnes musí Česká republika využít své možnosti, využít koncentraci výroby a vysokou produktivitu práce. Příkladem jsou podniky v Německu, které se za přispění dotační politiky státu slučují.

V rámci diskuze vystoupil i náměstek Petr Jílek s doplňujícími informacemi z ministerstva zemědělství. Z řad zemědělců zazněli i dotazy k nastavení Programu rozvoje venkova a jeho bodovacím kritériím, platbám na dobytčí jednotku, sucho a protierozní vyhlášku. Na dotazy reagoval ministr zemědělství a prezident Agrární komory České republiky. Na závěr Margita Balaštíková, informovala o projektu zaměřeném na podporu pozitivního vnímaní zemědělství s dopadem na vyšší zájem žáků o studium zemědělských odborů a zaměstnání v zemědělství. Po ukončení diskuze se konala tisková beseda.

Zdroj: úřad AK ČR Praha

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Tiskový servis a jeho autorem je Dagmar Gracová. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.